Autorka: Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.
Článek byl zveřejněn v prosincovém čísle časopisu Meduňka 2020.
Dotaz paní Mileny:
Celý svůj život na sobě vnímám velké výkyvy životní energie a napětí. Je to jako houpačce. Jednou ze mě energie srší a já, jsem schopná zastat spoustu věcí. V hlavě se mi rojí nápady, které proměňuji v činy, stíhám všechny základní povinnosti a bez problémů si nakládám i další a dělám vše z radostí a zapálenou vášní. Na okolí působím jako originální, organizačně schopný člověk, co je empatický lidumil, který vždy pomůže a je k dispozici. A pak najednou bác. Ze dne na den cítím neklid, nervozitu, vyčerpanost, stahuji se raději do samoty, abych nebouchala a mám v sobě silný pocit nějaké brzdy. Jsem roztěkaná, nesoustředěná, zapomínám. Vázne mi vnější i vnitřní komunikace. Ta šťáva, která tam ještě před chvílí byla, se někam odplavila. Snažím se s tím zápasit, nenechat se úplně vtahovat, ale je to hodně těžké. Cítím pak vztek i lítost, že tzv. lelkuji, nechávám myšlenky jen tak bloudit, zabývám se blbostmi, mrhám zbytky energie nesmyslnými směry. Je to pro mě vždy těžké a musí mi přijít nějaký impuls zážeh, který mě nadchne. I můj partnerský život je ve stejném duchu. Narážím v něm na nevyváženost mezi námi. Buď jsou to sobci a despotové, energetičtí upíři, kteří dokážou celé dny mluvit jen o sobě a mé pocity je vůbec nezajímají, nebo harmonický, citlivě naslouchající partner, ale ve vztahu chybí chemie.
Z čeho pramení můj celoživotní pocit napětí, energetické výkyvy, partnerský nesoulad a jak mohu využít dobré aspekty svého horoskopu k jejich vyvážení?
Paní Milena se narodila 19.7.1970, 9.35, Plzeň
Odpověď astropsycholožky:
Paní Mileno, pojďme se podívat, co na váš problém říká váš horoskop. Především je třeba konstatovat, že máte hlavní prvky horoskopu jak v extrovertních znameních (Lev, Vodnář), tak i v introvertních znameních (Rak, Panna), zhruba rovným dílem. První věc, která mne k tomu napadá, je tedy uvědomění, že byste měla umět žít jak extrovertní energie, tak i introvertní. Z vašeho popisu problému jsem získala dojem, že ve fázi před výpadkem hýříte energií a hodně se druhým lidem rozdáváte, třeba i velkou empatií a tím, že jste lidem stále k dispozici. Nikde jsem se ovšem nedočetla, zdali také umíte „jen tak být“ sama se sebou, zdali také umíte přijímat, říkat si o pomoc a energii stále nevydávat ven. Pokud tyto pasivnější introvertní kvality nemáte rozvinuté, je docela možné, že se náhlým výpadkem vaše duše brání jednostranné orientaci jen na akci, výkon, na druhé lidi, energii orientovanou pouze směrem ven. Pokud totiž nežijete svůj introvertní pól osobnosti, který konkrétně k vám nedílně patří, je možné, že tělo i duše v určitý moment samovolně vypnou, vyhodí se pomyslné pojistky a vy se nuceně propadnete do pasivity (brzda, vyčerpanost, samota, lelkování, nemožnost komunikovat….).
Pokud bychom přijali tuto variantu interpretace, je dle mého třeba zkoumat, co se ve vašem životě stalo, že jste získala dojem, že musíte být pouze společenská, musíte vždy vše zařídit a být všem k dispozici. Kdo nebo co ve vás vzbudilo dojem, že je nevhodné, abyste také odpočívala, byla pasivní a pouze poslouchala druhé? Přemýšlejte, mohli to být rodiče nebo jiné životní okolnosti, které vám tento vzorec v minulosti nezdravě nastavili, ovšem vaše duše se do něj očividně nevejde.
Druhou vrstvou, kterou ve vašem horoskopu vidím, je Pluto na Ascendentu. Toto samo o sobě může být také velká „žába na prameni“ vašeho života. Tuto konstelaci přirovnávám k tomu, že se člověk narodí, a v tom okamžiku ho zavalí těžký kámen, který mu nedovoluje vůbec symbolicky vstoupit do života. A tak místo radostného života stále bojuje s tím, jestli vůbec může normálně fungovat, nebo ne. Musí vyvíjet velkou sílu a energii na to, aby čelil vnitřnímu protitlaku, který jakoby nepřál jeho existenci. V tomto kontextu by vaše příznaky mohly odpovídat tomu, že chvíli se vám daří „kámen“ malinko posunout a začínáte žít své energie, ale pak vás „kámen“ znovu zavalí a vy nemůžete nic. Co to ovšem znamená v praxi, toto Pluto, ten kámen? Především to bývá hluboký pocit, že nemáte právo na existenci, že jste špatná a k ničemu. Znáte to? Tento silný destruktivní program vás může chvílemi tak ochromovat, že nejste vůbec schopna normálně fungovat a můžete mít příznaky, které popisujete, včetně vytváření nezdravých nevyvážených vztahů.
Nejdůležitější je tedy dle mého pátrat, kdy tento destruktivní program vznikl. Mnohdy jsou jeho kořeny v tématu nechtěnosti, o kterém jsme mluvili v předchozích dvou číslech Meduňky, mnohdy jsou to jiné těžké okolnosti před narozením nebo po narození dotyčného. Tak či onak doporučuji vám paní Mileno připustit si, že ve vašem životě zřejmě bylo něco, co vaší existenci plně nepřálo a mohlo ve vás vzbudit dojem, že jste špatná taková, jaká jste. A tento zažraný pocit může likvidovat jakékoliv vaše úsilí o hezký život, protože se vynoří v nejméně vhodném okamžiku a kompletně vás zavalí a ochromí.
Paní Mileno, pokud vám nějaká z mých dvou interpretací sedla, doporučuji tímto směrem začít hloubkově léčit vaše stará zranění, za doprovodu nějakého zkušeného terapeuta. Jsem přesvědčená, že to půjde. Držím palce.
Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.
Další moje články o hloubkové práci na sobě najdete zde.
Více o mých dvacetiletých zkušenostech s klienty a o mé praxi najdete v terapeutické knize Hlubinná přestrukturace.
