Autor: Marie Plochová Hlávková, publikováno v lednové Meduňce 2018
Transformační krize je fenomén, s nímž se ve své ordinaci setkávám poměrně často. Jak jsme si povídali v listopadovém čísle, má mnoho podob a lidé z ní mají někdy obavy a neví si s ní rady. Ale v okamžiku, kdy pochopíme, co se nám transformační krize snaží naznačit, může být výborným rádcem a pomocníkem k nalezení sebe sama. Dnes bych ráda popsala jeden z klasických případů transformační krize, který bych zařadila do kategorie „vychýlení z vlastní cesty“.Vynořuje se mi vzpomínka na jednu paní, jež mne navštívila před mnoha lety. Přede mnou sedí posmutnělá elegantní paní ve středním věku a líčí mi, že již asi půl roku trpí silnými depresemi. Cítí obrovský smutek a pocity beznaděje, prázdnoty. Nechce se jí žít. Občas se jí motá hlava a buší srdce, má problém se spánkem. Těžko se nutí k běžným denním činnostem, je úplně vysílená a nejradši by jenom ležela. Byla již u praktického lékaře i u psychiatra, ale užívání navrhovaných antidepresiv se brání, protože když to zkoušela, bylo jí po nich špatně. Hledá tedy jiné cesty, více alternativní, a proto přišla i na psychologický rozbor horoskopu.
Když se klientky ptám, jak vypadá její rodinné zázemí, popisuje mi harmonické manželství a dvě dospělé děti, stabilní zaměstnání ve školství jako učitelka, odmala chtěla být učitelka a pomáhat druhým. Nikde žádný důvod k tomu, proč by měla mít deprese. A pak najednou z ničeho nic vylezl ten temný mrak a celou ji pohltil a ona už nemůže normálně žít jako dřív. Tak by chtěla zpět svůj starý život! Nerozumí tomu.
Pří pohledu do horoskopu se ukazuje, že klientce právě tranzituje Pluto přes Slunce ve Střelci. Zároveň má klientka Lunu ve Vodnáři, kde je vliv Pluta také cítit. Právě tranzity Pluta a dalších pomalých planet, které budu podrobněji rozebírat v některém dalším díle, dle mého jednoznačně signalizují transformační fázi. Samozřejmě, ne vždy tranzit planety přeroste do transformační krize. Moje zkušenost mluví o tom, že transformační krizi zažívají v tento moment často lidé, kteří jsou vychýleni ze svých pravých energií a nežijí na nějaké úrovni potenciál, který v sobě nosí.
Proto se klientky dotazuji, zda a jak používá svou energii znamení Střelce a Vodnáře. To znamená, zdali je plná plánů a nápadů, jestli iniciuje různé akce, vymýšlí neobvyklé činnosti, zdali ráda objevuje nové možnosti, cestuje, zabývá se duchovnem, filozofií, humanitárními aktivitami, zdali se chová jako rebel a buřič, idealista a vizionář, jestli vzdoruje zaběhaným pořádkům a chtěla by stále věci nově a jinak, netradičně….
Klientka na mne valí oči a kroutí hlavou. Ne ne, nic takového, ona žije spořádaný a klidný život! Žije především pro svou rodinu a pro manžela, pro žáky ve škole, vaří, pere, stará se o domácnost, to ji naprosto naplňuje. Občas si zajde s kamarádkami na kafíčko, kde proberou nejnovější drby z jejich malého města.
Ano, chápu. Jenže horoskop ukazuje, že někde v ní dřímají tyto svobodomyslné energie. Možná krize souvisí s tím, že tyto přehlížené energie volají po pozornosti! Nevzpomíná si na dětství, že by měla někdy takovéto tendence, než se z ní stala hodná spořádaná hospodyňka?
Klientka se zasní. Opře se do křesílka a najednou jí po tváři přeletí výraz blaženosti. Líčí mi, jak běhala s kluky ze sousedství po poli a pouštěla draky, měla vítr ve vlasech a pocit svobody. Jak lezla na strom, a jak si hrála na indiány a jezdila na pomyslném koni. Ano, je to pravda, někde v sobě něco takového má!
„A proč to zalezlo?“, ptám se. Klientka posmutní. „Tohle přece není pro holky. Máma byla často nemocná a já jí musela pomáhat. Musela jsem uklízet a vařit, prát a žehlit, starat se o tátu a bráchy. Nebyl čas na hlouposti.“
„Aha, takže ty zážitky, které vám přinášely příjemné pocity, to byly podle rodičů hlouposti?“
„Ano.“
„Jak se při tom cítíte, když to říkáte?“
„Je mi smutno. Mám najednou pocit prázdnoty.“
Ukázalo se, že v původní rodině byla klientka skrytě natlačena do role služky a pomáhajícího pracovníka, který žije pouze pro ostatní. Nikdy jí nebylo umožněno rozvinout si vlastní identitu a zkoumat, co by ji opravdu bavilo. Běhat po poli s kluky mohla jenom párkrát, ale většinou musela pracovat doma. Nikdo se nezajímal o její názory a myšlenky, a proto si myslela, že jejím hlavním cílem je uspokojovat potřeby druhých. Rodiče byli uvězněni v patriarchálním modelu a ona jako holka neměla moc velkou hodnotu, zatímco její bratři byli páni tvorstva a mohli všechno. Vystudovala učitelství, kde opět získávala pocit hodnoty tím, že rozvíjela druhé. Vdala se a automaticky se oddala stoprocentní péči o rodinu a na sebe zapomněla, přestože jí do toho manžel netlačil. Nikdy jí nenapadlo, že v tomto vzorci chování někde zapomněla sama na sebe a že to není ve skutečnosti ona.
Začaly jsme tedy s klientkou dlouhodobě terapeuticky pracovat na návratu k jejím pravým energiím, léčily jsme její dětská zranění a postupně v průběhu několika měsíců jsme odkrývaly její uložené neprojevované dispozice. Zpočátku to šlo těžko, protože klientka byla natolik identifikovaná se svým pomáhajícím vzorcem, že si vůbec nedokázala představit, že by mohla mít nějaké vlastní pocity, potřeby a názory a dokonce by je mohla následovat! Ale čím víc jsme z klientky sundávaly staré nánosy, tím více se jí ulevovalo a deprese se postupně zmenšovaly. Poprvé v životě začala naplno prožívat své pocity a uvědomila si, že se jí už nechce učit a předávat stále dokola stejné informace druhým, ale ráda by také investovala do sebe. Napadla ji dokonce i změna zaměstnání. Přestala doma vyvařovat teplé večeře a začala chodit na cvičení a různé esoterické semináře. Najednou měla pocit, že začíná žít, cítí sama sebe a má radost! S novými přáteli začala cestovat a vše vyvrcholilo tím, že dala ve škole výpověď a odjela na půl roku do ášramu v Indii, kde cvičila jógu, meditovala a učila se další duchovní nauky. Po příjezdu do Čech začala pracovat jako cvičitelka jógy, lektorka a obsluha v malé čajovně s prodejem indických produktů.
Když mne po všech těchto kotrmelcích vyhledala, zeptala jsem se jí: „Tak co transformační krize? Kam vás zanesla?“
Klientce zazářily oči: „Deprese mě donutily najít sama sebe. Už nejsem služka, ale začínám to být opravdu já! Poprvé v padesáti letech se cítím být svobodná. Je to skvělý pocit.“
Ano, pokud člověk naslouchá, co mu jeho duše pomocí nepříjemných příznaků sděluje a začne na sobě pracovat, může objevit svůj prapůvodní život, sebe sama. I takto pozitivní může být velká vnitřní přestrukturace, které říkáme transformační krize. Více k tématu transformační krize i v souvislosti s tranzity planet si budeme vyprávět v dalším článku zde.
Další moje články o hloubkové práci na sobě najdete zde.
Více o mých dvacetiletých zkušenostech s klienty a o mé praxi najdete v terapeutické knize Hlubinná přestrukturace.
