Autorka: Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.

Mnoho z nás se shodne na tom, že rok 2020 byl velmi náročný. Náročný pro někoho fyzicky a existenčně (boj o zdroj obživy, o zaměstnání), pro někoho psychicky. Protože jsme zažili velmi nestandardní situaci s pandemií, aktivovaly se v nás mnohých emoce a vnitřní procesy, které by se za jiné situace neaktivovaly. Silná celosvětová vlna vytáhla na povrch z našich nevědomí dřímající „démony“, u někoho třeba silné strachy a obavy, vztek, nebo naopak pocit bezmoci, strach o ztrátu svobody, stres. Vyhledalo mne mnoho klientů, kteří se v takových různých stavech díky Covidu ocitli a měli dojem, že je současná situace doslova drtí.

V těchto případech jsem klientům vždy nabízela možnost, aby se na tyto své prožitky podívali dle principu „jak uvnitř, tak navenek“. Aby zkoumali své prožitky ne jako následek ošklivé vnější reality, ale tak, že vnější realita pouze aktivovala nějaké jejich hluboké emoce, stavy, vzpomínky, traumatické otisky, které si oni historicky nezpracovali a ani to třeba neví. Ano, vnímám tuto dobu Covidu jako obrovskou příležitost dostat se blíže k místům v našem nevědomí, která by se možná za normální situace vůbec neukázala, protože jsou třeba velmi bolestná a vytěsněná. Ale tato situace nám doslova „namočila čumák“ v našich nevědomých proudech.

Když jsem klientům nabídla tento pohled, vždy jsme se dostali k jejich velmi zajímavým starým tématům, která se za emocemi skrývala. A pokud se nám podařilo do toho více rýpnout, ve vnější realitě se jim velmi ulevilo! Najednou jim jejich současná situace nepřipadala tak náročná, dokázali se na ni podívat s nadhledem, s úlevou, posunuli se dál, nad to. Pochopili onu hlubší souvislost a to je osvobodilo.

Mnoho z nás vyhodila tato situace mimo naši komfortní zónu a byli jsme nuceni hledat nové cesty, nové postoje. Osobně každé takovéto vyhození ze zaběhaných pořádků vnímám pozitivně, protože nabízí prostor opustit stereotyp, navyklé vnitřní „brnění“ a otevřít se novým impulsům a změnám, které bychom si předtím třeba vůbec nedovedli představit. Jsem přesvědčena, že všichni jsme v hloubi duše mnohem víc flexibilní a přirození, než jaký život ve skutečnosti vedeme.

Mám tedy dojem, že jsme se všichni stali takovým pomyslným „hadem“, který se svléká ze své staré kůže. Ale než kůži úplně odhodíme, musíme si „dozpracovat“ ty kousky starých nevědomých blokád, kterými na minulosti ještě visíme, i když to třeba ani nevíme. Ale v okamžiku, kdy se to podaří, stará kůže z nás odpadne jako mrtvá šupina a my vstoupíme zase více sami do své přirozenosti a uleví se nám.

Přeji vám do nového roku 2021 úspěšně odhozenou starou hadí kůži, rozšířenou flexibilitu pro svobodné reagování ve světě možností a radostný výběr, které cesty k vám opravdu patří, a které nikoliv.

Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.

Chcete od nás dostávat novinky? Registrujte se.